Úvod »Medzinárodné vzťahy a politika»Politológia » Frankofilství a česká identita (1848 - 1914)
V dobách habsburské monarchie se Francie začala Čechům jevit jako potenciální spojenec, politický model hodný následovaní, kulturní vzor a kromě toho i jako prostředník začleňování se do západní Evropy. Frankofilství se široce prolnulo s českým vlastenectvím, což byl v Evropě druhé poloviny 19. století zvláštní úkaz, a proto nebylo pouhým projevem společenského snobismu. Češi svým frankofilstvím čelili poněmčování, vyjadřovali jím pasivní rezistenci k Vídni, využívali ho v politických zápasech mezi stranami a za účelem sebekritiky jím nastavovali sami sobě zrcadlo. Tím vším frankofilství přispívalo k budování národní identity. Zároveň pokládalo základy francouzsko-českého přátelství a podílelo se na přípravě vyhlášení nezávislosti. Dílo historika Stéphana Reznikowa věnované úloze frankofilství při vytváření moderní evropské kultury je doposud nejpodrobnějším průvodcem dějinami vztahu českého národa k Francii v uvedeném období.
NAJPREDÁVANEJŠÍ
Ivan Fiačan, Peter, Kerecman, Jana Baricová, Viktória Hellenbart, František Sedlačko a kolektív
CHBSK0582
Števček, Dulak, Bajánková, Fečík, Sedlačko, Tomašovič a kolektív
CHBSK7705

Chcete si ukladať produkty? Prihláste sa do svojho účtu.