Úvod »Jazykové a výkladové slovníky»Výkladové slovníky » Člověk, poznání a mezinárodní politika
Kniha je polemickou sondou do současného stavu filozoficko-vědního zázemí výzkumu mezinárodních vztahů. Snaží se odpovědět na otázku, jakým směrem a proč se má ubírat budoucí filozoficko-vědní diskuse za podmínek, kdy debata mezi pozitivismem a jeho radikálními odpůrci se téměř vyčerpala. Hlavní argument spočívá v přesunu pozornosti na střet mezi pragmatismem a vědeckým realismem. Z těchto dvou alternativ se autor kloní k pragmatismu, který dle jeho soudu přináší jak užitečnější pohled na tvorbu teorií, tak konstruktivnější přístup k epistemologii ve výzkumu mezinárodních vztahů.
Obsah:
Předmluva 
1. Úvod 
2. Pozitivismus 
Empiricismus v pozitivismu 
Pozivismus a instrumentalismus 
Pozitivismus v mezinárodních vztazích 
Protipozitivismus a jeho důsledky 
3. Pragmatismus 
Prolog 
Důvod a smysl poznání v pragmatismu 
Relační stanovení "významu" 
Empiricismus a pragmatismus 
Reprezentace "reality" v pragmatismu 
Věda jako sociální činnost 
Úloha vědeckých teorií v pragmatismu 
Inherentní epistomologická nejistota v pragmatismu 
Pragmatismus v mezinárodních vztazích 
4. Vědecký realismus 
Prolog 
Transcendentální realismus Roye Bhaskara 
Důvody a smysl vědeckého poznání dle realismu 
Sociálno jako překážka na cestě k transcendentalitě 
Empirismus v realismu aneb chvála příčinnosti 
Inherentní epistemologická nejistora v realismu 
Kritika transcendentálního realismu 
Zkoumání sociálna v realismu – kritický naturalismus 
Shrnutí argumentů vůči kritickému naturalismu 
Vědecký realismus v mezinárodních vztazích 
Vědecký realismus Alexandra Wendta 
Vědecký realismus Colina Wighta 
Inherentně nejistá epistomologická situace a sociální emancipace u Colina Wighta 
5. Věda bez filozofie? 
Přirozený ontologický postoj Arthura Finea 
Přirozená věda versus normativní epistemologie 
6. Sociální epistemologie 
Epistemologický skepticismus vědeckého realismu z pohledu sociální epistemologie 
Sociální epistemologie – shrnutí 
7. Závěr