Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana

Cílem publikace je předložit čtenářům teoretické pozadí a vhled do problematiky právní ochrany databází. Za tímto účelem autorka použila metody komparativní a analytickou, rozebírající přehled právní ochrany de lege lata na příkladech kontinentálního i anglosaského práva (common law), doplněnou o historické stopy směrnice 96/9 a rozbor dostupné judikatury. Důraz je kladen na rozdílná východiska poskytované ochrany s poukazem na historické pozadí a zakotvení stávající poskytované právní ochrany databází na území EU ve srovnání s úpravou v USA. Vzhledem k jedinečnosti evropské sui generis ochrany databází je tato rozebrána detailněji (nepomíjí se ani proces přijímání směrnice 96/9, jež lze v mnoha ohledech označit za rozpačitý napříč tehdejším Společenstvím), včetně příslušné, komentované judiciální činnosti někdejšího Evropského soudního dvora, resp. slovy soudobé terminologie Soudního dvora EU. Teoretické poznatky o poskytované ochraně databází doplňuje analýza postavená na třech případových studiích. Rozdílná právní úprava databází je přiblížena na příkladu dvou členských států Evropské unie – České republiky a Velké Británie, k nimž je v protikladu postavena země mimo území EU – Spojené státy americké. Výběr zemí postihuje odlišnosti právního pojetí ochrany u dvou největších světových subjektů na trhu s databázemi – USA a Evropské unie. V přímé návaznosti umožňuje postihnout aspekty platné autorskoprávní i tzv. sui generis ochrany, kterou světu představila EU, doplněné o nástin poskytované ochrany databází v předešlých autorskoprávních zákonech. Kromě pozitivistické úpravy je důraz kladen na historické ukotvení přijímání úpravy a zejména analýzu evropské judikatury, jež je pro pochopení evropského sui generis práva kruciální.