Úvod »Ekonomika» Úprava vnitrostátních ozbrojených konfliktů v mezinárodním humanitárním právu


        

Úprava vnitrostátních ozbrojených konfliktů v mezinárodním humanitárním právu

Veronika Bílková

img

 

Dostupnosť: dodanie do 7-10 dní
Číslo produktu: KU9826
Výrobca: Karlova univerzita
Rok vydania: 2007
Počet strán: 333
Väzba: mäkká
EAN kód: 9788085889826
cena v e-shope bez DPH : 11,75 €
cena v e-shope s DPH (10 %):
12,92 €

do košíka:
  ks  

Kompletné špecifikácie

Kniha je prvním uceleným pojednáním o právním režimu občanských válek dostupným v češtině. Nabízí obecný úvod do mezinárodního humanitárního práva a klasifikace konfliktů a podrobně rozebírá obsah norem, jež se aplikují na vnitrostátní konflikty.

Zamýšlí se též nad tím, proč tato úprava v praxi mnohdy selhává, a navrhuje způsoby, jak by bylo možné zvýšit její kvalitu a efektivitu.

OBSAH

Část 1.
Mezinárodní humanitární právo a vnitrostátní ozbrojené konflikty

Kapitola I. Mezinárodní humanitární právo

      1. Mezinárodní humanitární právo a právo lidských práv

      2. Ius in bello a ius ad bellum (či ius contra bellum)

      3. Odvětví mezinárodního humanitárního práva

      4. Prameny mezinárodního humanitárního práva

Kapitola II. Ozbrojené konflikty a jejich klasifikace

        • 1.1 Mezistátní konflikty

        1.2 Boje za národní osvobození
    • 1. Mezinárodní ozbrojené konflikty2. Vnitrostátní konflikty

    3. Exkurs: vnitřní nepokoje a napětí


Kapitola III. Vnitrostátní ozbrojené konflikty a mezinárodní humanitární právo

        • 2.1 Uznání povstalců za bojující stranu legální vládou

          2.2 Uznání povstalců za bojující stranu cizím státem

        2.3 Uznání povstalců za bojující stranu a současné mezinárodní právo
    • 1. Obecný přehled vývoje právní úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů

    2. Historická úprava: uznání za bojující stranu a za povstalce3. Současná úprava: prameny MHP aplikovatelné na vnitrostátní ozbrojené konflikty


Kapitola IV. Obecné problémy úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v MHP

        • 1.1 Absence definice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu

          1.2 „Ozbrojený konflikt“ – dolní hranice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu

          1.3 „Konflikt nemezinárodního charakteru“ – horní hranice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu

        1.4 Definice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu – závěr
          3.1 Závaznost MHP pro povstalce a její odůvodnění

          3.2 Povstalci jako subjekt mezinárodního práva sui genesis

        3.3 Právní postavení povstalecké strany v konfliktu - závěr
    • 1. Definice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu2. Subjekt oprávněný posuzovat existenci mezinárodního ozbrojeného konfliktu

    3. Právní postavení povstalecké strany v konfliktu


Část 2.
Prameny úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v mezinárodním humanitárním právu

Kapitola I. Společný článek 3 Ženevských úmluv z roku 1949

        • 4.1 Internacionalizace právní úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů

          4.2 Automatická aplikace a absence požadavků reciprocity

        4.3 Zakotvení základních humanitárních standardů
          5.1 Zavedení duální právní úpravy ozbrojených konfliktů

          5.2 Obsahové nedostatky

        5.3 Absence kontrolních sankčních a donucovacích mechanismů
    • 1. Přijetí společného článku 3 Ženevských úmluv

      2. Rozsah použití společného článku 3 Ženevských úmluv

      3. Obsah společného článku 3 Ženevských úmluv

    4. Přínos společného článku 3 Ženevských úmluv5. Nedostatky společného článku 3 Ženevských úmluv6. Hodnocení společného článku 3 Ženevských úmluv


Kapitola II. Dodatkový protokol II z roku 1977

        • 1.1 Návrhy textu Dodatkového protokolu II

        1.2 Diplomatická konference v Ženevě v letech 1974 – 1977
          3.1 Preambule a rozsah použití

          3.2 Lidské zacházení

          3.3 Ranění, nemocní a trosečníci

          3.4 Civilní obyvatelstvo

        3.5 Závěrečná ustanovení
          4.1 Rozšíření okruhu základních a zvláštních garancí

          4.2 Posílení ochrany raněných, nemocných a trosečníků

          4.3 Obecná imunita civilního obyvatelstva, zlepšení péče o další skupiny chráněných 

        osob a ochrana některých typů objektů
          5.1 Úzká sféra použití katione materie

          5.2 Slabý mandát humanitárních organizací

          5.3 Vypuštění ustanovení o způsobech a prostředcích vedení války

          5.4 Neexistence statusu kombatanta a válečného zajatce

          5.5 Další obsahové nedostatky

        5.6 Absence kontrolních, vyšetřovacích a sankčních mechanismů
    • 1. Přijetí Dodatkového protokolu II2. Rozsah použití dodatkového protokolu II

    3. Obsah dodatkového protokolu II4. Přínos Dodatkového protokolu II5. Nedostatky Dodatkového protokolu II6. Hodnocení Dodatkového protokolu II


Kapitola III. Smluvní haagské právo

      • 1.1 Haagská úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (1954)

      1.2 Druhý protokol k Haagské úmluvě (1999)
        2.1 Úmluva CCWC a její protokoly – postupné rozšiřování rozsahu použití

      2.2 Úmluva CCWC a její protokoly – obsah
  • 1. Ochrana kulturních statků za ozbrojeného konfliktu2. Zákaz a omezení použití některých konvenčních zbraní3. Hodnocení smluvního haagského práva


Kapitola IV. Mezinárodní smlouvy smíšené povahy

      • 1.1 Úmluva o právech dítěte (1989)

      1.2 Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojeného konfliktu (2000)
        2.1 Ottawská úmluva (1997)

      2.2 Úmluvy v oblasti zbraní hromadného ničení
  • 1. Humanitárně-lidskoprávní smlouvy2. Humanitárně-odzbrojovací smlouvy3. Hodnocení mezinárodních smluv smíšené povahy


Kapitola V. Obyčejové mezinárodní humanitární právo

      • 1.1 Společný článek 3 Ženevských úmluv a obyčejové právo

        1.2 Dodatkový protokol II a obyčejové právo

        1.3 Smluvní haagské právo, mezinárodní smlouvy smíšeného charakteru a obyčejové právo

      1.4 Mezinárodní obyčeje nevyjádřené ve smlouvě (platné za vnitrostátních ozbrojených konfliktů)
        2.1 Rezoluce Valného shromáždění OSN 2444 (1968) a 2675 (1970)

      2.2 Třetí zpráva Meziamerické komise pro lidská práva o situaci lidských práv v Kolumbii
        3.1 Příprava studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo

        3.2 Struktura a cíle studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo

        3.3 Přehled obsahu studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo

      3.4 Význam studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo
  • 1. Obyčejové právo a vnitrostátní ozbrojené konflikty2. Soupisy mezinárodních obyčejů platných za vnitrostátních ozbrojených konfliktů3. Studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo4. Hodnocení Obyčejového mezinárodního humanitárního práva


Kapitola VI. Zvláštní dohody a jiná ujednání

      1. Charakter zvláštních dohod a jiných ujednání

      1.1 Zvláštní dohody

      1.2 Jiná ujednání

      2. Příklady zvláštních dohod a jiných ujednání

      2.1 Dohoda č.1– Bosna a Hercegovina (1992)

      2.2 Všeobecná dohoda o dodržování lidských práv a MHP mezi vládou Republiky Filipíny a NDFP (1998)

    3. Hodnocení zvláštních dohod a jiných ujednání


Kapitola VII. Právně nezávazné dokumenty

      1. Deklarace pravidel MHP řídících vedení nepřátelských akcí za vnitrostátních ozbrojených konfliktů

      1.1 Obecná pravidla řídící vedení nepřátelských akcí za vnitrostátních ozbrojených konfliktů

      1.2 Zákazy a omezení použití některých zbraní za vnitrostátních ozbrojených konfliktů

      2. Deklarace minimálních humanitárních standardů

      2.1 Obsah Deklarace minimálních humanitárních standardů

      2.2 Reakce na Deklaraci minimálních humanitárních standardů, 

      koncepce základních standardů lidskosti

      3. Řídící principy pro vnitřní přesídlování

      3.1 Obsah Řídících principů pro vnitřní přesídlování

      3.2 Přínos Řídících principů pro vnitřní přesídlování

    4. Hodnocení právně nezávazných dokumentů


Část 3.
Implementační, odpovědnostní a donucovací mechanismy

Kapitola I. Implementační, kontrolní a vyšetřovací mechanismy

      • 1.1 Diseminace mezinárodního humanitárního práva

      1.2 Povinnost zachovávat a zajistit zachovávání MHP
        2.1 Právo humanitární iniciativy

        2.2 Ochranné mocnosti a jejich substituty

        2.3 Mezinárodní zjišťovací komise

      2.4 Zvláštní kontrolní mechanismy
  • 1. Implementační mechanismy2. Kontrolní a vyšetřovací mechanismy3. Hodnocení implementačních, kontrolních a vyšetřovacích mechanismů


Kapitola II. Odpovědnostní mechanismy

      1. Odpovědnost státu

      1.1 Mezinárodně protiprávní jednání států

      1.2 Okolnosti vylučující protiprávnost

      1.3 Uplatnění odpovědnosti a reparace

      1.4 Odpovědnost státu – závěr

      2. Odpovědnost povstalců

      3. Individuální trestní odpovědnost

      3.1 Vývoj individuální trestní odpovědnosti za válečné zločiny

      3.2 Formování obyčejové normy týkající se individuální trestní odpovědnosti 

      za Válečné zločiny spáchané v kontextu vnitrostátních ozbrojených konfliktů

      3.3 Válečné zločiny podléhající individuální trestní odpovědnosti 

      za vnitrostátních ozbrojených konfliktů

      3.4 Uplatnění individuální trestní odpovědnosti 

      za vnitrostátních ozbrojených konfliktů

      3.5 Individuální trestní odpovědnost – závěr

    4. Hodnocení odpovědnostních mechanismů


Kapitola III. Donucovací mechanismy

      1. Represálie

      2. Mezinárodní sankce

      3. Použití síly

    4. Hodnocení donucovacích mechanismů


Závěr

      1. Znaky a vývojové trendy současné úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v MHP

      2. Nedostatky současné úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v MHP a způsoby jejich odstranění

    3. Závěrečné hodnocení problematiky
YzM0ZTEyZG