Konec České konsolidační agentury - Sborník č. 63 / 2007

Kompletné špecifikácie

Jako dědictví centrálně plánované ekonomiky zbyly různé špatné úvěry. Proto jsme na počátku transformace špatné úvěry – především úvěry na trvale obracející se zásoby - přesunuli do zvláštní instituce, Konsolidační banky, která byla později přejmenována na Českou konsolidační agenturu (ČKA). Hlavně proto, že ji bankéři, zejména v centrální bance, mezi sebou nechtěli. Ve druhé polovině 90. let tehdejší sociálně-demokratické vlády využily tuto konsolidační instituci k velmi sporné sanaci bankovního sektoru.

Ukončení činnosti ČKA je příležitostí k rekapitulaci. Centrum pro ekonomiku a politiku tuto událost připomíná novou publikací.

Těžiště sborníku tvoří texty ze semináře "Konec České konsolidační agentury" z 5. listopadu 2007. Bývalý ministr financí České republiky Ivan Kočárník popsal založení federální Konsolidační banky, z níž se vyvinuly dvě národní konsolidační instituce v Praze a Bratislavě. Někdejší generální ředitel České konsolidační agentury a současný člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek vsadil konsolidační instituce v ČR do makroekonomického kontextu. Dnešní generální ředitel České konsolidační agentury Zdeněk Čáp nastiňuje poslední čtyři roky ČKA, zejména výprodej pohledávek. Harmonogram zániku instituce podle něj vychází z nejlepší světové praxe. Analytik České národní banky Luboš Komárek provádí srovnání nákladů na sanaci bankovního sektoru ve světě a do budoucna se přimlouvá v případě problémů některých bank jít cestou likvidace a výplaty pojištěných vkladů.

Konsolidační instituce sehrály v naší ekonomické transformaci důležitou a nezastupitelnou úlohu. Přísná makroekonomická stabilizace snížila inflaci, což ochránilo úspory obyvatel, ale současně to z velké části udrželo hodnotu starých dluhů. Přesunutí špatných dluhů do Konsolidační banky bylo nejlogičtějším řešením. Jinou otázkou je, zda konsolidační instituce nebyly na přelomu tisíciletí zneužívány při sanování státního rozpočtu.

To, že státní instituce rostou a bobtnají, je z hlediska teorie veřejné volby pochopitelná věc. Byrokraté dokáží přesvědčit politiky o své nenahraditelnosti, takže rostou rozpočty vládních úřadů a jednou založené instituce mají naději na věčný život. To, že dnes oslavujeme dobrovolný zánik jedné z významných transformačních institucí, je úžasná věc. Konec České konsolidační agentury by mohl být příkladem i pro další instituce.